Komplexní čísla
Bohužel pro nás existují případy, kdy reálná čísla nestačí - resp. některé operace nejsou v reálných číslech definovány. Asi nejčastějším případem je například odmocnění záporného čísla.
Pro takovéhle případy vznikly čísla komplexní (\(\mathbb{C}\)-čísla), která se skládají ze dvou složek - reálné složky - a imaginární složky.
Komplexní čísla tedy vznikly tak, že se k ose reálných čísel přidala kolmá osa čísel imaginárních. - Osa reálných čísel obsahuje všechna reálná čísla - Osa imaginárních čísel obsahuje násobky imaginární jednotky \(j\)
Matematici běžně označují imaginární jednotku písmenkem i, já ji ale budu označovat písmenkem j, protože jsem si na to takhle zvykl v elektrotechnice, kde písmenko i je už zabrané pro proud - viz [[Praktické využití komplexních čísel]]
Důležité vztahy pro práci s komplexními čísly
Nejdůležitějším vzorcem v reálných číslech je tento:
\[j^2 = -1\]
Tento vzoreček nám říká, že imaginární část na druhou je rovna mínus jedničce.
Tuto definici lze rozšířit i pro další mocniny imaginární složky, kde platí následující tabulka: (\(n\in\mathbb{N}\).)
| Odmocnina | Výsledek |
|---|---|
| \(j^{4n}\) | \(1\) |
| \(j^{4n+1}\) | \(j\) |
| \(j^{4n+2}\) | \(-1\) |
| \(j^{4n+3}\) | \(-j\) |
Tvary komplexních čísel
Komplexní čísla lze reprezentovat v několika tvarech, mezi kterými lze převádět a ve kterých se některé operace provádí lépe než v jiných.
Algebraický tvar
Nejzákladnějším tvarem je algebraický tvar, který nám říká velikosti jednotlivých složek. Píše se ve tvaru \(a+b{j}\), kde \(a\) je reálná složka a \(bj\) je imaginární složka.
[!example] Příklad komplexního čísla reprezentovaného na grafu \(\bar{A}=3+4j\)
![[Pasted image 20211013231805.png]]
Pokud bychom chtěli zjistit vzdálenost od počátku souřadné soustavy, nebo-li "velikost" komplexního čísla, použijeme k tomu pythagorovu větu:
Obecněji tedy zapsáno jako: $\(\large|A|=\sqrt{a^2+b^2}\)$
Goniometrický tvar
Goniometrický tvar nám uchovává informaci o - vzdálenosti od počátku - a úhlu naklonění
[!example] Příklad čísla prezentovaného v goniometrickém tvaru
![[Pasted image 20211013232352.png]]
[!info] $\(\begin{aligned} A_{RE }&= |A| \cdot \cos{\varphi} \\ A_{IM} &= |A| \cdot \sin{\varphi} \\ |A| &= \sqrt{A_{RE}^2+A_{IM}^2} \\ \varphi &= \arctan{ \frac{A_{RE}}{A_{IM} }} \end{aligned}\)$
Exponenciální tvar
Exponenciální tvar má hodně blízko ke tvaru goniometrickému, ale používá Eulerova čísla k vyjádření úhlu a imaginární složky.
Jak se s jednotlivými tvary pracuje a kdy je výhodné jaký použít se lze dočíst v dokumentu [[Operace s komplexními čísly]].